Pomóc! Potřebuji lásku *3

21. července 2012 v 22:56 | Nina <3 |  Povídky
,,Tak přece jen jedeš!!" objala mě Erika před letištěm a přátelsky se na mě usmála. ,,Byla jsem donucena." hodila jsem hlavou po Tomášovi a na mých ústech dál vládl smutný úsměv. Erika pokývala hlavou a pomalu jsme šli do haly. ,,Už se děsně těším." zářila Erika a snažila se mě jak koliv rozesmát. ,,Hm." cukla jsem koutky a hodila kufry na odbavovací pás.
,,Tak se měj Tome!" objala jsem ho a čekala na Eriku až se rozloučí. Pomalu jsem se dostali přez dav do letadla a usedli na svá místa. ,,Tohle ja náš byt." podstrčila mi Erika pár fotografií. ,,Je krásný!" začala jsem projevovat trochu zájmu a fotografie si s radostí prohlédla. ,,A víš co je nejlepší?" všimla si Erika mého nadšení. ,,Nevím?" objevil na mi na tváři úsměv plný očekávání. ,, Blízko je stadion FC Kodaň." usmála se a dívala sena mě. ,, Neříkej?? Opravdu? Tak to je super." rozzářila jsem se plna štěstí a malinko se začala těšit.
,,Eli počkej tu já dojdu sehnat taxi." zastavili jsme se uprostřed velké haly a Erika odešla. ,,Eri!" volala jsem za ní. Erika se jen otočila a ukázala, abych zůstala stát a ani se nehla. Netrpělivě jsem se rozhlížela kolem dokola. ,,Ježiš, kde je?" začala jsem být nervózní, když Erika dlouho nepřicházela. Rychle jsem se otočila a v tom jsem zažila docela příjmemný šok. Narazil do mě neznámí muž, který mi z ruky vyrazil kabelku a moje věci se rozkutálely kolem. ,,Promiňte slečno, strašně mě to mrzí." shýbl se neznámý muž k zemi a pomáhal mi zbýrat věci. ,,To je v pohodě." mírně jsem se usmála a sáhla po sešitu, který mi také vypadl. Neznámý muž po něm ve stejný okamžik sáhl také a hluboce se mi podíval do očí. Zadívala jsem se na něj. Byl opravdu krásný a jeho modré oči celé zářili. Nemohla jsem své oči odtrhnout. Krásně jsem se usmála a pomalu se zvedala. Mlčky jsme stáli proti sobě a dívali se do očí. ,,Tady seš tak pojď už. Taxi čeká." zatáhla mě Erika za ruku nehledě na to, že jsem byla zadívaná do toho krásného muže. erika mě táhla přez halu k východu a já byla otočená a celou dobu se na toho muže dívala, dokud my nezmizel z očí. Byla jsem jak u vytržení. V hlavě jsem měla jen jeho. Ty jeho oči. nemohla jsem na něj přestat myslet, ale brzy mi došlo, že už ho nejpíš nikdy neuvidím.......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Camilla Camilla | Web | 22. července 2012 v 20:31 | Reagovat

Skvělé !!!! Ale na začátku mi to připadalo trochu moc uhnané. Jinak dobré :)
Jen tak dál.....

2 Naty Naty | Web | 22. července 2012 v 21:57 | Reagovat

Krásný jako vždy :-) Být v Eriky kůži, určitě bych tě od Libora takhle neodtáhla! :D Už začínám chápat jak to bude dál :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama