na Blog.cz

Ahoj všichni....

Jak si užíváte víkend? Já nedělám nic jiného než přemýšlám nad NÍM.

Ve škole jsme měli soustředění a byli tam samí hezcí kluci. Všechny holky je obdivovali a já myslela jen na NĚJ.

Vyslechla jsem si jak jsem praštěná, že jsem se zamilovala do představy, ale tohle přeci nemůže být jeno představa. Ty naše pohledy..... Ááá!

Něco to přece musí znamenat. Když jsem s NÍM je mi tak skvěle jako nikdy předtím :D On je tu jen pro mě a já jen pro něj :)

Přijde mi to, že jsme si souzeni, ale za chvíli přijde rychlý dopad na zem, do reality.

Chtěla bych aby ty chvíle trvaly navždy :))*

Pardón za zmatený článek,a le já musela :)

Nina ♥

Tento článek bude, proto aby jste mě trošku více poznali. Zaměřila jsem se na svou největší vášeň a radost, kterou v životě mám.

Je to psaní!! Skoro pořád něco ,,čmárám" a tvořím. Nedokázala bych bez tho žít. Když píšu jako bych se ocitla v jiném světě. v jiném světě bez hranic. Ve světě všech možností. Dokonce jsem začala psát knížku, která je o mé fantazii. Píšu v ní o tom jak bych chtěla žít a jaká bych chtěla být.

Já vím jsem trošku praštěná, ale co má dělat obyčejná 15-ti letá holka sama na vesnici. Kamarády mám daleko a nikam ven moc nechodím. nejraději si sednu na zahradu a prostě píšu co mě napadne. učitelé říkají, že mám talent a už jsem vyhrála pár literárních soutěží, ale mě osobně se to co napíšu nelíbí. Když mi někdo řekne, že je to hezké já to prostě neberu. Bráním se tím, že jsou vůči mě zaujatí a že by mi nikdy neřekli pravdu, protože by nechtěli, aby mi to ublížilo.

Neím jestli mám být ráda, že mám takové kamarády a nebo zoufat. Spíš to beru jako výhru. Mají mě rádi a nechtějí, abych byla zklamaná.

Tako posouzení mého talentu zůstané na vás. Beru všechno: kritiku, výčitky.. Já už potřebuji slyšet pravdu :D

Omlouvám se za nesrozumytelný článek, ale píši všechno co mi přijde na mysl :D

Je zajímavé jak mi jeden den navždy změnil život. Jeden den, kdy jsem dala možnost, aby mi do mysli stoupil ON! Zabydlel se v mé mysli a za nic na světě ji nechce opustit. Jako by se mu lbílo, že se kvůli němu tolik trápím. Jako by byl živ ze všech slz, co kvůli němu upadlo na můj poštář. Kdybych mohla vrátit čas nikdy bych se nepodívala do těch tmavých očí a nepropadla jeho kouzlu. Každý den před spaním si říkám: ,,Nenávidím ho!" Ale co když je to naopak? Čím více si to mříkám tím větší se ve mě probouzí touha. Touha po něm! ,,Nenávidím ho!" je vlastně jen fráze pod, kterou je schováno více touhy než si myslíme a více vášně, než si dokážeme představit. Snažíme se svou mysl obelhat, ale srdce nás utvrzuje v opak. Mozek by chtěl zapomenout, ale srdce se nedá! Když nad tím tak přemýšlím, nevím jestli bych chtěla, aby odešel z mé mysle tak rychle jako přišel. Scházel by mi? Jistě, že by mi scházel! Vždyť mě schází jen když ho týden nevidím! Co si to zase zkouším nalhávat?! Stala jsem se na něm závyslá. Ty jeho pohledy.... Tak nesmělé, ale já v nich umím číst. Ale nic se nevyrozná jeho slovům. Já jindy sebevědomá a klidná se celá roztřesu a znervózním. Jako by mě hypnotizoval. Musím se velice snažit, abych nazačala koktat... A velice se přemáhat, abych mu neřekla všechno co k němu cítím. Chtěla byhc se k němu rozběhnout a říct mu to do posledního písmene. Ale copak mohu? Je u mě blízko, ale zároveň tak daleko! Ne nadarmo se říká, že to co je pro nás zakázané nás přitahuje a my toužíme to mít. Pokračování příště.. :D

Vaše (ne) šťastně zamilovaná Nina ♥

Už po několikáté říkám, že jsem zpátky, ale teď to myslím naprosto vážně! Blog mi děsně chyběl,neměla jsem se kam vypsat a komu svěřit svoje problémy a věřte mi, že se jich za poslední týdny nahromaždilo... :( Ale blog samozřejmě nebude jen o tom jak jsem něšťastná, nsad přijdou lepší dny a s nimi i lepší zážitky a vzpomínky :) Ale teď jsem se vrátila :)

Těšte se!

Vaše pomatená Nina ♥